Kurzy jógy

Jóga je věda a umění, jak poznat sám sebe, jak se naučit žít v míru s celým světem i sám se sebou, jak dosáhnout tělesné i duševní rovnováhy, tělesného i duševního zdraví, jak dosáhnout celoživotního štěstí.

Západní  člověk  celá staletí bádal, hledal a dobýval. Získal  mnoho poznatků, dosáhl mnoha  úspěchů. Doletěl až na Měsíc, ale do svého nitra se mu dosud nepodařilo dojít.

Mudrci Východu  zaměřili své hledání do svého nitra.

Dnešní život obsahuje mnoho utrpení, ale lidé trpí především proto, že znají málo sami sebe a proto nemohou vědomě vytvářet vlastní život.

Člověk rád hledá příčiny svých trápení, neúspěchů , problémů  mimo sebe . Ale scénář svého života  si píšeme sami. Co zaséváme, to sklízíme.

Chceme-li praktikovat jógu, musíme být připraveni odhalovat nedostatky ve vlastním nitru. Je to práce namáhavá, někdy až bolestná, ale  představuje jedinou cestu k vytváření harmonické osobnosti.

(Moudrý člověk hledá všechno uvnitř sebe, nerozumný kolem sebe - Konfucius,
Království nebeské je ve vás, tam je hledejte - Kristus)

Jóga vznikla v Indii zhruba před 4500 lety.

Je to v principu filozofie, která vede ke zkvalitnění života. 

Zabývá se oblastí tělesnou,  mentální (psychickou) a duchovní (filozofickou).

Jóga tedy nejsou jen tělesná cvičení.

Učení jógy se dělí do několika směrů: bhaktijóga-jóga lásky, karmajóga - jóga činnosti, džňána jóga - jóga poznání a radžajóga - jóga královská.

Nejpropracovanějším  systémem usilujícím o realizaci sebezdokonalení je rádžajóga (královská jóga),  které se také říká  aštangajóga (osmistupňová jóga).

Morálně etické hodnoty  jsou zahrnuty v prvních dvou stupních rádžajógy (jama a nijama).

Jama a nijama představují prostředky duševní hygieny, které učí člověka  objektivnějšímu pohledu na sebe i okolní svět.

Jama je soubor pravidel, doporučení,  jak žít v souladu  s celým okolním světem, lidmi, zvířaty i přírodou.

Nijama  jsou pravidla vnitřní kázně, je to soubor rad a doporučení, jak žít v souladu sami se sebou.

Teprve třetím stupněm  jógy jsou ásany, polohy, pozice,  někdy   označovány jako hathajóga. Tělesná cvičení,která vitalizují a regenerují tělo jako celek i jeho jednotlivé orgány.

Čtvrtým stupněm je pránajáma (dechové techniky, ovládání dechu, resp. prány,prána = souhrn vesmírných energií). Má hluboké účinky na lidské tělo a je účinnou ochranou proti poruše energetické rovnováhy těla a následně vzniku nemoci.

Pátým stupněm je pratjahára / ovládnutí mysli, odtažení pozornosti od smyslových  vjemů, obrací mysl od zevních podnětů do sebe/. Jedná se o cvičení, která posilují psychickou rovnováhu.

Šestým stupněm je dhárana (koncentrace), jejím cílem je naučit žáka soustředit pozornost na určitý předmět - bod, např. plamen svíčky, dokázat se soustředit  na to, co děláme.

Sedmým stupněm je dhjána (meditace), zastavení pohybu mysli  s cílem setkání s vlastním Já, s Bohem . Vede k získání psychické rovnováhy i prodloužení života . Meditaci nelze cvičit, přijde sama.

Osmým stupněm je samadhi (kontemplace), stav  čirého vědomí, osvícení, splynutí s prazákladem  našeho života,  s Bohem.

Poslední 3 stupně rádžajógy - dhárana,  dhjána a samadhi patří  do oblasti duchovní jógy.

I samotné ásany  mohou přinést našemu tělu užitek, ale  komplexní cvičení má pro nás  mnohem větší význam.

Možná právě teď je ta správná chvíle  zamyslet se nad tím,  jak chceme žít, jestli chceme být zdraví a šťastní nebo nemocní a nešťastní. Zastavme se na chvíli v tom bláznivém, hektickém tempu, plném stresu a napětí a zavzpomínejme, zda  jsme si opravdu takto představovali svůj život.

Nikdy není pozdě ho změnit. Stačí se jen rozhodnout a něco pro to udělat.

Přeji vám, abyste se rozhodli správně.

Svatava